Petra Kolčavová s manželem několikrát prošli bolestnou zkušeností – ztrátou dítěte. Tato zkušenost je vedla k pořádání poutí pro bezdětné manžele a rodiče, kteří přišli o dítě. V rozhovoru se dozvíte o těchto aktivitách více.
Můžete krátce představit sebe a svoji rodinu?
Jmenuji se Petra Kolčavová, pocházím z Třebíče a teď s manželem bydlíme na Zábřežsku.
S manželem Šimonem jsme se potkali v Hradci Králové, kde začal i příběh naší rodiny. Máme celkem 8 dětí, 5 dětí nám zemřelo v různých fázích těhotenství, máme dvě holčičky (5 a 3 roky) a další teď čekáme.
Poslední člen rodiny je irský setr Finn :).
Co vás motivovalo k pořádání aktivit pro bezdětné manžele a pro rodiče, kteří přišli o dítě?
Především vlastní potřeba. Po smrti Eliáška (+35.tt) a potom ještě víc po smrti Honzíka (+18.tt) jsem procházela truchlením a s tím spojenou krizí víry, hledali jsme různé zdroje pomoci a dostali jsme se na Slovensko na duchovní obnovu pro bezdětné manžele. Líbil se mi ten nápad a mrzelo mě, že lidé jako my kvůli tomu musí jet až na Slovensko, že něco takového není k dispozici i u nás.
A tak jsme ve spolupráci s o. Karlem Moravcem, kterým nám poskytl podporu a zázemí jsme na Hoře Matky Boží v Králíkách začali pořádat Poutě rodičů, kteří přišli o dítě.
Když jsme se snažili o založení rodiny, nebyli jsme v našem okolí jediní. Řada našich přátel se brala a těhotněli, ale naneštěstí nebylo málo ani těch, kterým se miminko nedařilo. Hodně jsme tuhle bolest nesly s kamarádkou Ráďou Živnůstkovou a spolu jsme se taky rozhodly uspořádat první Víkend pro bezdětné.
Víkendů bylo méně než Poutí, jak se nám narodily děti, přestala jsem si připadat jako někdo, kdo by se měl věnovat péči o bezdětné, myslím, že to čeká zase na někoho nového… rodiči po ztrátě dítěte už ale budeme napořád…
Jak a kde tyto aktivity probíhají?
Poutě probíhají vždycky na Hoře Matky Boží, to místo si nás tak nějak samo přitáhlo a je to tam úžasné. Pořádáme je s paní Alenou Peremskou, která je dlouhodobě výraznou figurou v perinatální paliativní péči a rodinám po ztrátě dítěte se věnuje už dlouhou řadu let, a se skupinou nadšenců, kteří jsou všichni absolventy minulých ročníků Poutí. Vznikla nám tam už taková milá komunita přátel, někteří se každoročně vracejí, někteří přijedou jen jednou, získají pro sebe, co potřebovali a časem se třeba ozvou, jak se jim daří. Zveme nejen rodiče, ale všechny, kteří se cítí být zasaženi smrtí dítěte, prarodiče, příbuzné, přátele, sourozence…
Co si účastníci z vašich akcí odnášejí?
Nejlepší by bylo, kdyby to mohli říct oni sami :). Myslím, že každý si odnáší něco jiného. Někdo to společenství, sdílení, někdo odpovědi na otázky, které si přivezl, duchovní útěchu, povzbuzení, slovo. Chceme, aby hlavním organizátorem a mecenášem akce byl Pán, proto mu všechno podstatné odevzdáváme a On se skutečně stará. Mně připadá, že každý rok přijedou ti, kteří byli pozváni a odvážejí si, co bylo pro ně připraveno.
Jak/ kde se lidé mohou a vašich akcích dozvědět ?
Kdy bude nejbližší akce, na kterou byste ráda zájemce pozvala?
Záštitu nad Poutí převzala Charita Chrudim. Na jejich stránkách najdete svědectví z poslední pouti. Letošní pouť už máme už za sebou, ale už známe termín příštího, 10. ročníku. Pouť „Dotkni se nebe“ se bude konat 25. – 28. září. 2026 na Hoře Matky Boží v Králíkách.
