Tato kniha od Samuela Privary zpracovává aktuální pastorační otázku ohledně duchovního doprovázení lidí v dnešní společnosti. Kniha vyšla v nakladatelství Portál.
V první části kniha analyzuje dnešní západní společnost, která se ocitá v krizi křesťanství. Lidé méně navštěvují bohoslužby a klesá počet věřících. Přesto ale roste číslo těch, kteří nějakým způsobem prožívají svou spiritualitu individuálně, v sobě. Jsou to lidé na okraji, jinými slovy definovaní také jako “nones”. Tuto krizi mimo jiné ovlivňuje také zahlcení a velká nabídka možností, mezi kterými člověk volí. Není to ovšem katastrofický scénář konce církve, ale o projev důvěry a naslouchání Božímu Duchu. Dále tato část charakterizuje dnešního člověka a jeho potřeby, včetně těch duchovních.

Druhá část knihy se zabývá synodalitou. Vymezuje tento pojem, nabízí možnosti, jak se stávat synodální církví a co dělat s tímto misijním posláním, které máme. Mluví o kenotické církvi, která je zakotvena v Bohu, který není konkurence, ale ten, který všechno stvořil ale zároveň nechává člověka konat.

Další kapitola představuje člověka, aby bylo možné lépe uchopit doprovázení. Kombinuje poznatky z různých věd a ukazuje, že dnešní člověk je vnímavější a otevřenější na zkušenosti, které ho přesahují.
Závěrečná kapitola knihy potom poskytuje praktické rady pro duchovní doprovázení. Definuje role doprovázejícího i doprovázeného a také formy duchovního doprovázení. Nabízí také vhled do základních hodnot a principů duchovního doprovázení, které jsou užitečné pro následující praxi.
Kniha pojednává o aktuálním pastorační výzvě, která se týká duchovního vzdělávání. Nabízí komplexní vhled do duchovního doprovázení, které zdůrazňuje synodalitu církve. Jelikož se jedná o teologickou reflexi, vyžaduje čtení této knížky potřebný čas k jejímu přečtení, vzhledem k většímu množství teologických pojmů a cizích slov může být náročnější k pochopení. Přesto je dobrým vhledem do tématu duchovní doprovázení a jistě ji ocení každý, komu leží na srdci synodalita, duchovní doprovázení nebo lidé na okraji.