Martina Pavlíková je nově naší kolegyní na Centru pro podporu života farností. Mnozí z vás ji jistě znáte jako lektorku Božího slova. V rozhovoru blíže představuje svoji službu. Začtěte se do zajímavého povídání.
Martino, nově pracuješ na Centru pro podporu života farností. Mohla by ses čtenářům krátce představit?
Zkusím krátce: po sportech, klavíru a recitaci, vše od dětských let, po studium na Janáčkově akademii v Brně, obor herectví, a tři roky v divadle v Šumperku a potom sedm let v činohře v Olomouci, jsem ve svých 28 letech uvěřila v Boha a po deseti letech v r. 1998 jsem byla pokřtěná a čtyři roky na to biřmovaná. To už jsem byla redaktorkou regionálního studia Radia Proglas v Olomouci. Tam jsem se seznámila s o. biskupem Josefem Hrdličkou. Sblížili jsme se poté, co jsem ho prosila o dovolení, jestli mohu z jeho překladu anglické poezie vytvořit komponovaný pořad doprovázený hudbou. Biskup Josef byl tak nadšený mým zájmem o jeho překlady, že mě v roce 2002 oslovil, jestli bych s ním chtěla spolupracovat na Kurzu čtení Božího slova v liturgii. Svěřil mi úlohu toho, který společně s lektory Božího slova hledá, co udělat pro to, abychom četli Boží slovo srozumitelně. Což se učíme stále a všichni. Nikdo z nás nemůže říct: Už umím číst Boží slovo, nemám se už co dál učit. V tom je ta krása, že Boží slovo nás stále učí a ukazuje a rozšiřuje naše obzory.
Kromě lektorů jsem docházela každý týden do Arcibiskupského semináře za bohoslovci. S nimi jsme také objevovali Boží slovo prostřednictvím kultury mluveného projevu a to až do roku 2019, do covidu.
Další zásadní moment, kdy Bůh zasáhl do mého života, byla Pěší pouť za umělce. Týdenní putování na konci července od r. 2007 až do letošního roku. Máme tedy za sebou 20 let této pouti. To vše vlastně formuje a tvoří můj celý dosavadní život. Od roku 2004 do roku 2022 jsem byla v zaměstnaneckém poměru AO. Teď jsem šťastně v důchodu, kdy vedle rodiny, je mou náplní života setkávání s lektory BS ve všech možných místech naší republiky, kde se zaměřujeme na Boží slovo a kulturu mluveného projevu a tvoříme tak krásná a živá společenství Božího slova.
Čemu se ve své službě věnuješ? Jaké aktivity pořádáš?
To už jsem částečně zmínila ve svém představení se. Za dobu mého působení v Proglase a potom na Arcibiskupství olomouckém je toho vskutku požehnaně. A musím zdůraznit, že inspirátorem všeho a mým zaštitovaltelem a podporovatelem byl o. biskup Josef Hrdlička. Kurzy pro lektory BS byly startem pro každoroční říjnové setkávání lektorů BS z olomoucké arcidiecéze. Vytvářela jsem pro nás jednodenní sobotní program. Ten měl rozvíjet a prohlubovat naši službu lektora Božího
slova. Také jsem se společně dělili o naše zkušenosti. Z těchto setkání také vzešlo uskutečnění nahrávek liturgického čtení všech cyklů liturgického roku. Nahrávali jsem s lektory BS a kněžími různých farností a diecézí pět let. Více než 2 000 nahrávek liturgickiého čtení je k poslechu na webu kulturaslova.cz. Nahrávky používá i liturgie.cz.
Tyto nahrávky jsou opravdu dílem Božím a celá pětiletá práce na jejich uskutečnění byla pro mě obrovským obohacením a školou v četbě Božího slova při liturgii.
Jsi organizátorkou Poutě pro umělce. Jak tato pouť probíhá? Komu je určena?
Pěší pouť za umělce, ale i za každého člověka, abychom otevřeli svá srdce kráse Božího stvoření, je týdenní záležitostí. Komorní skupina, kolem dvaceti lidí, putuje každý rok jinou krajinou naší země. Máme za sebou trasy Moravy, ale i Čech. Více se najde opět na našem webu kulturaslova.cz. Specifický na této pouti je doprovodný program na trase pouti. Kromě každodenních mší sv., za těch dvacet let byla nabídka koncertů, mluveného slova, ale i komorního divadla a projekce krátkých filmů na téma umění. Doprovodný program je určen nejen putující skupině, ale i široké veřejnosti, která přichází nejen z místa, kde je program uskutečněn, ale přijíždí zájemci i ze vzdálenějších míst. Z různých míst republiky se skládá i společenství poutnické skupiny: Morava střední, severní i jižní, Brno a Vysočina, ale i z Čech, Praha, České Budějovice, Kadaň.
Od podzimu r. 2010 do Covidu 2019, byla PPU doplněna během akademického roku jednou do měsíce setkáním, které programově doplňovalo PPU. Pojmenovala jsem to
setkání „Setkání u studny“. Setkání nabízelo kompozici slova doprovázeného hudebním nástrojem. Kompozice poezie, prózy a textů Písma svatého. Druhá půle nabízela setkání s hostem, který se měl chuť podělit o to, jak umění doplňuje či dokonce tvoří jeho život.
Pořád šlo o to, aby svědectví napomáhala otvírat naše srdce kráse Božího stvoření. Kromě PPU vznikly další komponované pořady slova a hudby: Démant a slza, El Cristo de la Luz, Křížová cesta atd. Vzniklo také nádherné divadelní představení ve spolupráci s Českým katolickým biblickým dílem „Ester“, biblický text přeložený o. Petrem Chalupou. Vzniklo tak jevištní vyprávění biblického textu Ester. Dá se říct, že základem pro veškeré mé duchovní a umělecké konání je právě četba Božího slova a společenství lektorů Božího slova.
Co sis odnesla z poslední Poutě pro umělce, která proběhla letos v létě?
Za poslední roky začalo přibývat zájemců o putování v poutnické skupině. Počet narostl k číslu třicet. Všichni jsou nadmíru spokojeni jak s putováním, tak s programem. Což mě samozřejmě těší. Ale organizace a zázemí pro tuto početnou skupinu je už hodně náročné. Proto letošní poznatek je ten, že se musíme vrátit ke komornímu společenství maximálně do 20 lidí. Vytvořit dobrý a kvalitní doprovodný program, na který by za námi přicházely malé poutnické skupiny z různých míst blízkého či vzdáleného okolí a tak podporovat vznik malých poutnických evangelizačních buněk, které se sejdou v místech, kde bude nabídka duchovně kulturního programu, samozřejmě se slavením mše sv.
Jaké aktivity pořádáš pro lektory Božího slova? Kde najdou zájemci více informací? Kdo se může přihlásit?
Místo slova aktivita raději volím slovo konání. Pro lektory BS se tedy konají setkání, které nazývám Boží slovo a kultura mluveného projevu nebo krátce kultura řeči, v mnoha místech. Před sebou mám v půlce září Žďár nad Sázavou, potom budu doma v naší diecézi ve Vizovicích. V říjnu potom pojedu do Moravan u Brna, Tišnova a Červeného Kostelce. V listopadu potom Moravské Budějovice a Starý Jičín. V půlce ledna 27 budu konečně doma, a to v Olomouci a v Přerově. Na konci února je domluven Rožnov a v březnu Blansko.
Na závěr bych chtěla každého povzbudit ke každodenní četbě Božího slova. Liturgie nám nabízí každodenní výběr textů Starého i Nového zákona. Je to vskutku ten nejcennější poklad, který se nám nabízí, Boží slovo pro každého z nás, určené konkrétně mně, Martině, Tobě Lucii a dalším konkrétním lidem. Zvolme si tento životní program. I přesto, že budu stále nedostatečná, nebude se mi dařit. Ale rozhodněme se a dovolme Bohu, aby On svým Slovem konal v našem životě Boží dílo. Ne naše sláva, ale Boží sláva, ať se projeví na našem životě. Ať nás spojuje touha po setkání s Pánem Ježíšem Kristem. Tehdy se může propojit i nepropojitelné. Amen.